Akce

Změna přístupu v práci s klientem Domu na půl cesty: Identifikace silných stránek

Z Sociální práce s dětmi a mládeží

Inovace vychází z principu vyzdvihování silných stránek klientů za účelem zvyšování jejich sebevědomí a chuti do života. Tento princip je v praxi málo využíván. V tuto chvíli (září 2018) proběhla v rámci inovace pilotní fáze, ve které bylo testováno, zda a jak je v tomto duchu možné změnit přístup pracovníků ke klientům. Cílem inovace je informovaný pracovník, který je schopen pracovat nejen se slabými, ale právě také se silnými stránkami klienta. V pilotní fázi byla inovace realizována ve spolupráci s šesti pracovníky, kteří působí ve dvou pobytových zařízeních (Domy na půl cesty (DPC)) a pracují s mládeží NEET. Inovace vznikla v rámci projektu v rámci projektu Síťování sociálních pracovníků a byla inspirována stáží ve Švédsku. Pilotní projekt naznačuje slibný potenciál tohoto přístupu, ale odhalil také rizika a problémy, jejichž řešení zatím zůstává otevřenou otázkou.

Organizace: Centrum J. J. Pestalozziho, o.p.s.[1]
Místo: Chrudim, Hrochův Týnec, Havlíčkův Brod
Kontaktní osoby: Zuzana Tvrdíková, Iveta Blehová

Identifikace problému

Sociální práce v domech na půl cesty je zpravidla založena na hledání potřeb klienta, tedy toho, co klient neumí, nezvládá, v čem potřebuje podporu, a hledání důvodů, proč se tak děje. Práce je tedy zaměřena primárně na hledání slabých stránek, definování chybějících kompetencí a dovedností.

Následně se pracuje na posilnění slabých stránek nebo osvojení chybějících dovedností. Toto úsilí je často obtížné pro klienta i pro pracovníka. Práce se slabými stránkami může snadno posilovat pocit nedostatečnosti a vést k frustraci a pocitu bezvýchodnosti, resp. toho, že klientovi v porovnání s ostatními tzv. ujel vlak.

Řešení

Po vzoru švédských kolegů zkusíme změnit způsob uvažování, plánování, myšlení i přístupu při práci s klientem. Budeme informovat pracovníky o principech a přístupech, které jsou založeny na rozvoji silných stránek klienta. Cílem je pracovník, který umí stavět a pracovat na silných stránkách klienta a bude tuto dovednost využívat při plánování i dosahování cílů klienta. Tento přístup pracovníkům nabídne možnost nahlédnout na proces práce z jiného úhlu. Zamezí se oslabování klienta upozorňováním na absenci dovedností a znalostí. Samotnému pracovníkovi by se pak mohlo lépe pracovat, protože celkové zaměření práce by mělo být více protknuto pozitivní energií: Rozvíjet to, v čem je klient silný, dobrý a úspěšný, je příjemnější a, jak věříme, může mít vyšší pravděpodobnost úspěchu, tj. aktivního zapojení klienta do společnosti. To by pak mohlo přinést spokojenost oběma stranám.

  • Předpokládaný přínos pro pracovníky: příjemnější pracovní atmosféra, prevence syndromu vyhoření, osvojené nové přístupy v práci, větší radost z výsledků práce.
  • Předpokládaný přínos pro klienta: znalost svých silných stránek a vědomí toho, jak na nich stavět a rozvíjet je. Větší šance být v něčem úspěšný, zlepšení sebevědomí.

Průběh (Pilotní projekt)

Cílovou skupinou je 6 odborných pracovníků ve dvou pobytových zařízeních organizace, kde se dlouhodoběji s NEET mládeží pracuje. (Dům na půl cesty Hrochův Týnec, Dům na půl cesty Havlíčkův Brod). Pracovníci v DPC pracují s mladými lidmi, kteří odcházejí v době zletilosti z dětských domovů, výchovných ústavů nebo pěstounské péče. Dle našich statistických údajů lze říci, že současný klient domu na půl cesty bývá často propuštěn z výchovného ústavu, má většinou základní vzdělání, pochází z problémové rodiny, může být nezaměstnaný, mívá zkušenost se syndromem CAN,[2] často je uživatelem drog, někdy pachatelem, někdy obětí trestné činnosti. Navíc je silně nemotivovaný cokoli ve svém životě měnit.

V rámci pilotního projektu proběhlo pět setkání metodika organizace se zapojenými pracovníky.

  1. Setkání s vedoucími jednotlivých služeb. Byli seznámeni se záměrem, jednalo se o možnostech přenosu principů a přístupů do jejich praxe. Vedoucí pracovníci projevili zájem o nové informace, ale od začátku také cítili řadu rizik spojených s nedostatečnou teoretickou průpravou pracovníků. Společně s metodikem hledali, jak tato rizika eliminovat. Návrhem byla odborná literatura a možnost svoji práci v průběhu projektu s metodikem konzultovat. Vedoucí služeb rámcově informovali pracovníky svých služeb o záměru.
  2. Druhého setkání s metodikem se zúčastnily již celé týmy obou pobytových služeb. V průběhu setkání byli pracovníci podrobně seznámeni se záměrem a byli motivováni ke změně svého postojem. Pracovníkům v přímé péči se myšlenka líbí, ale přiznávají, že neví, jak identifikovat silné stránky klienta, když většina klientů na osobních konzultacích zdůrazňuje, že nic neumí, nejsou v ničem dobří, znají jen své nedostatky. Společně jsme hledali možnosti, jak se silné stránky u klientů dají hledat. Proběhla diskuse, ze které vyplynula potřeba vytvořit podpůrný materiál, o který by se při mapování silných stránek mohli opřít. V další fázi byl metodikem vytvořen pilotní podpůrný materiál pro usnadnění identifikace silných stránek, který byl inspirován psychoterapeutickou praxí a který byl nazvaný Kotel. (Facilitační technika využívá vizuálně zpřítomněnou metaforu kotle, ve kterém je několik děr (odtoků), kudy klientovi utíká energie, a několik přítoků, kterými tuto energii doplňuje. Diskuse o přítocích pomáhá identifikovat skryté silné stránky klienta.)
  3. Na třetím společném setkání byl tento materiál pracovníkům představen a pracovníci byli zaškoleni, jak s ním pracovat. V další fázi všech šest pracovníků v přímé péči zkoušelo techniku Kotel v praxi a snažili se při osobních konzultacích zaměřit na mapování silných stránky.
  4. Cílem čtvrtého setkání bylo zhodnotit zkušenosti s aplikací techniky Kotel do praxe. Výsledky jsou různé, pozitivní i negativní. Ukázaly se především limity spojené s nedostatkem potřebných odborných informací a s absencí zkušeností s touto technikou. Pracovníkům byl zaslán přehled doporučené literatury zaměřené na pozitivní stránky, který by mohl jejich práci usnadnit.
  5. Páté setkání shrnovalo závěry přenosu principů do praxe po dalším kole zkoušení. Tyto závěry jsou uvedeny níže v sekci Zhodnocení.

Zhodnocení

U části klientů byla technika vítána, nedělalo jim velký problém s Kotlem pracovat. Při práci se zamýšleli, neměli problém pochopit, co se po nich chce. Tento druh aktivity vítají, vnímají je jako smysluplné. Jsou schopni svoje přítoky (pozitiva) a odtoky (negativa) do Kotle identifikovat a baví je sledovat rozdíly v čase.

Zjištěné přínosy u tohoto typu klientů:

  • zvýšená motivace klienta
  • zjištění nových informací o klientovi
  • aktivita přispívá ke zvýšení sebevědomí klient
  • dochází k rozvoji myšlení klienta, lze zapojit fantazii, kreativitu
  • možné zlepšení komunikace mezi pracovníkem a klientem
  • větší otevřenost klienta
  • díky atraktivitě aktivity má klient možnost dosáhnout rychleji a snadněji dobrých výsledků

Zjištěné limity:

  • uživatel může zjistit, že jeho silná stránka může být zároveň i jeho slabou stránkou, například schopnost věnovat veškerý volný čas dětem nebo vytrvale navštěvovat práci na směny, může vést k sociální izolaci (žijí pouze dětmi či prací)

U druhé části klientů dochází k nepochopení aktivity, nerozumí, co se po nich chce, zejména pokud jsou přesvědčeni, že žádné silné stránky nemají.

Přínos u tohoto typu klienta nebyl pozorován.

Zjištěné limity:

  • techniku vnímají jako příliš složitou – někdy vyústí v kontrastu se záměrem v dojem, že zase něco neumí (zvyšuje frustraci)
  • pocit, že jim to nic nedalo – zbytečné zdržování

Diskuse

V rámci projektu se podařilo informovat 6 pracovníků o principech inspirovaných švédskou praxí zaměřených na posilování silných stránek. Proběhlo 5 setkání pracovníků v přímé péči s metodikem, kde se diskutovalo o možnostech změnit způsob dosavadní práce s klienty. Všech šest pracovníků si v praxi vyzkoušelo mapovat silné stránky a nezaměřovat se jen na ty slabé. Všichni pracovníci vnímají princip práce založené na posilování silných stránkách jako žádoucí, ale jejich schopnosti aplikovat ho do praxe jsou rozdílné. Podařilo se vytvořit podpůrný materiál Kotel, proškolit pracovníky v dané aktivitě a přenést ho do praxe.

Jako přínos vnímáme, že se při užívání nového přístupu v některých případech podařilo dosáhnout větší otevřenosti ve vztahu mezi klientem a pracovníkem. Pracovníci se při technice Kotel o klientech dozvídají nové věci, klienti jsou více otevření, uvolnění. Někteří klienti oceňují pozitivní přístup jako něco nového a osvěžujícího. Také část pracovníků popisuje větší uspokojení z práce. Atmosféra při práci byla pro ně uvolněná a inspirující.

Projekt ukazuje také své limity a překážky. Praxe zároveň ukázala, že ne všem pracovníkům technika KOTEL vyhovuje. Pracovníci o principu říkají: „rozumíme, že by bylo dobré pozitivními stránkami zabývat, ale moc nevíme, jak na to. Často je těžké hledat pozitiva, když sami klienti jsou nemotivovaní změnu udělat, mají nízké sebevědomé a své pozitivní stránky odmítají“. Další pracovníci udávají, že pokud se podaří zjistit silné stránky, potřebují posilnit dovednost s nimi dále pracovat. Dle svých slov umí klienty navést, co se po nich chce (podle toho, co se u kotlíku píše), ale problém nasává se zpětnou vazbou, kdy si nejsou jisti, jak se zjištěnými informacemi dále pracovat, jestli to, co dělají, dělají správně. Vnímají, že zjištěné aplikují víceméně instinktivně, což nepovažují za správné. To jsou důvody, proč by bylo dobré mít více nástrojů, které by si každý pracovník vybíral dle svých preferencí a potřeb a možností klienta. Dalším limitem se ukázala krátká praxe v sociálních službách u některých pracovníků i rozdílnost jejich vzdělání a osobnostní předpoklady.

Ukazuje se, že výhodu mají pracovníci, kteří klienta znají déle a rozumí jeho životní situaci. Nevýhodu mají pracovníci, kteří znají pouze jeho základní charakteristiku, proto se technika neosvědčila u pracovníků do služby nově přijatých nebo bez praxe v oboru. To vedlo k poznání, že pro vedení rozhovoru zaměřeného na hledání a posilování silných stránek, je nutné odborné školení nebo kurz, inspirace ze Švédska k přenosu do praxe nestačí. Ne každý pracovník je schopný pracovat s osobním příběhem klienta a zaměřovat se na řešení jeho situace pomocí silných stránek. Samostudium se neosvědčilo.

Hůře se daří aplikovat techniku u klientů, kteří jsou noví. Na počátku služby se klient adaptuje na nové prostředí a nové lidi, prožívá různé pocity a to může aktivitu klienta nebo její výsledek ovlivnit a zkreslit. Pokud není navázána důvěra mezi klientem a pracovníkem, zkušenost ukazuje, že klienti mají problém i s přijetím pochvaly. Zavedení aktivity Kotel vyžaduje navázaný vztah, bezpečné prostředí, zkušeného pracovníka a zájem klienta.

Dále praxe ukázala, že některé identifikované silné stránky jsou zároveň slabé stránky a s tím je pro pracovníky velmi těžké pracovat. Příklady z praxe:

  • Klientka identifikovala jako svoji silnou stránku své děti. Cítí, že společně tvoří rodinu (ve které sama nikdy nevyrůstala), je součástí nějakého společenství, smyslem jejího života je péče o ně. Současně však prožívá frustraci z toho, že v důsledku péče o děti nemá čas a prostor na uspokojování vlastních potřeb.
  • Klient, který si po dlouhé době našel vyhovující práci, čímž získává status a sebedůvěru. Současně z důvodu směnování postrádá energii a čas na další sociální život.
  • Klient, jehož koníčkem je box, který ho naplňuje, uvolňuje jeho napětí a umožňuje mu být začleněn do komunity boxerů. Zároveň neumí zvládat emoce a pracovat se svojí agresivitou v zátěžových situacích, čímž se může stávat svému okolí nebezpečný.

V takových případech vyvstávají další otázky:

  • Co posilovat?
  • Co ne?
  • Jak?
  • Kde se to naučit?

Celkově projekt ukázal, že princip posilování silných stránek by mohl být vhodnou alternativou či vhodným doplňkem k tradičnímu přístupu zaměřenému na deficity a problémy klientů, pokud k tomu budou pracovníci plně vyškoleni a budou mít potřebnou metodickou oporu. Bez toho může být složité naučit je hledat silné stránky např. i v prožívané krizi (určitá výzva k novému začátku, čistý stůl atd.). Odborná literatura popisuje, že v rámci profesní přípravy je nutné, aby si pracovník osvojil:

  • optimistický postoj
  • schopnosti zaměřit se na klady klienta i služby
  • dovednost partnerské spolupráce
  • připravenost pracovat na dlouhodobém posilování klienta
  • schopnost vytvářet komunitu

Teprve pak je schopen uvolňovat kapacity klienta a mobilizovat jejich dovednosti. Závěry tohoto projektu tuto teorii potvrzují a zároveň rozšiřují o další doporučení:

  • s hledáním silných stránek by se mělo začít až po vybudování vztahu založeného na důvěře mezi pracovníkem a klientem
  • pracovníkovi je potřeba poskytnout facilitační materiály a zajistit školení, jak s nimi pracovat
  • pracovník by měl mít k dispozici zkušeného mentora či supervizora, který mu pomůže hledat řešení problémů, na které při používání techniky může narazit

Hledali jsme adekvátní vzdělání, které by umožnilo získat znalosti a dovednosti pro vedení zplnomocňujícího rozhovoru. Jako vhodný se nám jeví kurz Zplnomocňování a podpora silných stránek v pomáhajícím rozhovoru (pořádá Fokus Praha), který je zaměřen na hledání a posilování silných stránek a na práci s osobním příběhem klienta.

Ve spolupráci s pracovníky organizace Schola Empirica a dalšími lidmi účastnícími se projektu Síťování pracovníků pro výměnu dobré praxe [interní odkaz] byly identifikovány zdroje, které by mohly informovat další rozvíjení této praxe:

  • Peter Ludwig: Konec prokrastinace
  • Dale Carnegie: Jak získat přátele a působit na lidi
  • Paul Tough: Helping children succeed
  • Shazer a kol.: Zázračná otázka

Reference

  1. http://www.pestalozzi.cz
  2. Child Abuse and Neglect - syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte