Akce

Zlepšení vztahů mezi rodiči a dětmi: Vsetín

Z Sociální práce s dětmi a mládeží

Projekt Zlepšení vztahů mezi rodiči a dětmi je zaměřen na změnu pracovního postupu u terénních sociálních pracovníků terénní asistenční služby Vsetín při práci s rodinami s dětmi, které jsou ohrožené sociálním vyloučením. Nový pracovní postup má za cíl zlepšení vztahů mezi rodiči a dětmi. Hlavním principem projektu je rozvoj rodičovských kompetencí v oblasti chválení dítěte a budování kvalitního vztahu mezi rodičem a dítětem.

Organizace: Azylový dům pro ženy a matky s dětmi o.p.s.[1]
Místo: Vsetín
Zodpovědná osoby: Petra Hantáková

Identifikace problému

V praxi se setkáváme s tím, že v rodinách nejsou příliš dobré vztahy mezi rodiči a dětmi. Děti často nemají podporu od rodičů, rodiče neumí s dětmi hovořit, neumí je chválit, často nepoužívají ani správné metody odměn a trestů, nevedou děti ke snížení či omezení nevhodného chování. Terénní pracovník nemá v ruce nástroj, kterým by toto mohl ovlivnit, změnit. Protože je cílová skupina specifická, často je terénním pracovníkem řešeno především nevyhovující bydlení rodin, zajištění školní docházky, zajištění sociálních dávek pro rodiny a nácvik hospodaření, případně se pracuje na prevenci požívání alkoholových či nealkoholových drog a zvládání dalších základních sociálních potřeb rodiny. Na samotný rozvoj vztahu mezi rodičem a dítětem tak nezbývá moc času. Navíc chybí metodiky, jak tento vztah pomáhat rozvíjet.

Řešení

Řešení projektu je inspirováno švédskou praxí, se kterou se realizátoři projektu seznámili v rámci výjezdu do Švédska zprostředkovaného organizací Schola Empirica v rámci projektu Síťování sociálních pracovníků. Další inspirací projektu je kniha Dobrý začátek, kterou vydala na základě metodiky Incredible Years organizace Schola Empirica. Pro pilotní fázi projektu byly vybrány dva konkrétní kroky, které mohou vést ke zlepšení vztahů mezi rodiči a dětmi: Prvním krokem je efektivní pochvala za žádoucí chování, druhým krokem je systematické omezování nežádoucího chování.

Průběh (Pilotní projekt)

Projekt začal v lednu 2018 se třemi rodinami, jedna ale odstoupila poté, co matka předala děti do péče babičce a odjela do zahraničí za novým druhem. V projektu tedy pokračují dvě rodiny. Pro pilotní projekt byly záměrně vybrány matky se středoškolským vzděláním. Jsou ve věku asi 35 až 40 let. Projekt začal soustředěním na krok jedna: chválení. Dále je v plánu postupně přidat metodu omezení nevhodného chování. Schůzky sociální pracovnice s rodinami probíhají asi 1krát týdně. Pokud se projekt osvědčí, chtěly by nové přístupy začlenit do standardů práce sociálních pracovníků (interní metodika – Metodika standardu kvality sociální práce).[2]

Matky dostaly od sociální pracovnice výklad o důležitosti pochvaly pro dítě a jeho zdravý rozvoj. Poté obdržely záznamový arch, do kterého na denní bázi doplňují, za co dítě chválí a kolikrát. Každý týden se potom o chválení baví se sociální pracovnicí. Tím roste jejich pozornost věnovaná žádoucímu chování dítěte. Ideálem je, aby dítě bylo chváleno za dodržování pravidel a žádoucí chování, zatímco běžná rodičovská praxe v cílových rodinách je chápat dodržování pravidel jako samozřejmost a teprve v případě jejich porušení dítě napomínat nebo trestat.

Zhodnocení

Z pilotní fáze projektu vycházejí následující poučení:

  • Matky jsou přesvědčené, že problémy vycházejí z dětí. Je potřeba je zlehka vést k tomu, aby změnily především své chování (a sice prostřednictvím změny chování k dítěti).
  • Významným přínosem může být i to, když sociální pracovnice pomůže nastartovat dialog mezi dítětem a matkou, například dítě řekne, že by bylo rádo, kdyby ho maminka pochválila.
  • Obě matky zapojené do pilotní fáze projektu se viditelně začaly dětem více věnovat (více děti chválí, snaží se společně nastavit pravidla chování dítěte).

Kazuistika 1

První měsíc matka použila pochvalu při výchově syna 20krát, a to i několikrát denně (za úklid hraček, zvládání hygieny, pomoc v domácnosti, samostatné oblékání).V únoru matka chválila syna většinou 1x denně, převážně za úklid. V březnu pochval ze strany matky ubylo, pochvala jen 12krát. V tomto měsíci již byla matka vedena k nastavování společných pravidel, což je první část postupu zaměřeného na omezování nevhodného chování. Pravidla se týkala převážně vhodného chování syna.V dubnu pak syn byl chválen především za změnu svého chování, nekřičí, pomáhá matce v domácnosti. Pravidla jsou nastavována v oblasti změny chování, matka se domlouvá se synem, aby si nevynucoval věci vztekem a aby se zklidnil. V květnu už matka bere pochvalu syna jako samozřejmost, problém jí dělá zapisovat do tabulky, na čem se domluvila se synem. Pravidla nadále nastavují v oblasti změny nevhodného chování syna.

Výstup: V případě rodiny nezletilého syna došlo ke změně, matka se synem společně nastavují pravidla vedoucí ke změně nevhodného chování. Matka sama říká, že aplikace metody vedla především k tomu, že se syn naučil se sám pochválit.

Kazuistika 2

Matka se naučila po celou dobu syna chválit za podstatné změny (měsíčně chválí téměř denně 1až 3krát). Chválila ho především za úspěchy ve škole a pomoc doma. V lednu, únoru a březnu převažovala pochvala za pomoc v domácnosti, protože měla matka zranění a syn jí více pomáhal. Od března začala matka více dbát na společné nastavení pravidel se synem, které povede k omezení nevhodného chování syna. Pravidla jsou nastavována hlavně v oblasti školní přípravy.

Výstup: V rodině nezletilého syna došlo ke změnám, kdy syn začal matce více pomáhat a zlepšil se ve škole. Na začátku hrozilo, že bude opakovat druhou třídu a nyní měl na vysvědčení pouze dvě trojky. Škola ho více baví, chce potěšit matku svými úspěchy. Podle matky se zlepšení vztahů mezi ní a synem daří, po pochvale je syn hodnější, reaguje na ni pozitivně a nevzteká se tolik. Při nastavování pravidel se synovi ne všechna pravidla líbí, ale matka na tomto stále pracuje.

Shrnutí Obě matky se více zaměřily na výchovu svých dětí, uvědomovaly si tím, že prováděly záznam do tabulky, že děti mají chválit. Dříve tomu tak nebylo. Pracovník získal nástroj, jak vést matku v rodině, aby se zaměřila na jednotlivé oblasti výchovy.

Překážky a výzvy: V projektu bylo nastaveno, že sociální pracovnice bude v rodinách aplikovat metodu pochvaly a metodu osmi kroků s cílem omezit nežádoucí chování dítěte. Ukázalo se, že za sledované období není možno splnit s cílovou skupinou všech osm kroků. Je to ale výzva pro pracovnici a bude v daných krocích pokračovat nadále i po ukončení projektu.

Diskuse

Do pilotního projektu byly záměrně vybrány matky se středoškolským vzděláním, u kterých bylo nejspíše možné očekávat, že budou chtít na vztahu s dítětem systematicky pracovat. Přestože v obou pilotních případech se podařilo dosáhnout pozitivních výsledků, není jisté, jak by metoda fungovala při plošném nasazení, tj. včetně rodičů s pouze základním nebo nedokončeným základním vzděláním.

Reference

  1. Azylový dům pro ženy a matky s dětmi o.p.s.
  2. Metodika standardu kvality sociální práce