Akce

Sociální pracovník ve škole: Město Orlová

Z Sociální práce s dětmi a mládeží

Projekt s názvem Sociální pracovník ve škole (dále jen SP), představuje dílčí aktivitu v rámci opatření vedeného pod souhrnným názvem „Bezpečná škola“. Jde o soubor několika opatření, která cílí na zvýšení bezpečnosti ve školách zřizovaných ORP Orlová. Sociální pracovník ve škole funguje jako komunikační prostředník v trojúhelníku škola – žák – rodina a zprostředkovává kontatky se školskými poradenskými zařízeními, OSPODem, sociálními službami a dalšími partnery, kteří se podílejí na řešení této problematiky tak, aby došlo k adekvátnímu zacílení účinné pomoci dítěti a jeho rodině. Pedagogové obecně někdy tápou v tom, kdo je osobou či institucí kompetentní řešit určitý problém. Sociální pracovník ve škole jim pomáhá zorientovat se v tom, které problémy má řešit škola sama a které má delegovat na kterou instituci.

Organizace: Město Orlová – Městská policie Orlová a Odbor sociální a zdravotní [1]
Místo: Orlová
Zodpovědné osoby: Mgr. Kateřina Gagolová, DiS.(OSPOD); Mgr. David Pěntka (MP – manažer prevence kriminality); Bc. Pavla Chlupová, DiS. (OSPOD); Ing. Petra Jenčmionková (místostarostka – garant odboru i projektu)

Identifikace problému

Po roce 1989 se mnohé změnilo v uvažování rodičů, ale ne v uvažování učitelů. Škola nebyla připravena na to, že rodiče nejsou motivováni posílat děti do školy. Ztráta motivace vzdělávat své potomky vychází zejména z faktu, že již druhá, mnohdy i třetí generace těchto rodičů, nezažila zpravidla ani sekundární vzdělávání, ani pracovní proces a jsou závislí na sociálních dávkách. Základní školy však v současné době plní především roli vzdělávací, učitelé se stávají odborníky na své předměty, předávají žákům znalosti. Zpravidla se od nich neočekává, že budou žákům partnery, mentory, průvodci. Tyto výchovné funkce školy zůstávají v pozadí, ať už z časových nebo finančních důvodů. Zároveň ve společnosti slábne výchovná role rodiny, čímž se děti ocitají ve výchovném a hodnotovém vakuu. Na školách tedy chybí role odborného pracovníka, který by se těmto tématům naplno věnoval. Takový pracovník by se mohl stát systémovým prvkem nebo jedním z takových prvků, který přinese do škol prvek prevence sociálně patologických jevů a situací nejen ve vztahu ke škole, ale také k žákům, rodině a dalším spolupracujícím subjektům.

Řešení

Pilotní projekt Sociální pracovník ve škole vychází ze dvou inspirací. Jednou z nich je švédský pilotní projekt „PPSS – Pilotprojekt School and Socialservice“ realizovaný v městské části Spånga–Tensta ve Stockholmu. Realizátoři projektu SP se mohli s tímto projektem seznámit v rámci výjezdu do Švédska zprostředkovaného organizací Schola Empirica v rámci projektu Síťování sociálních pracovníků. Druhou inspirací byl projekt Magistrátu města Ostravy, jehož součástí je mimo jiné i zavedení pracovní pozice tzv. sociálních pedagogů a který vychází ze studie proveditelnosti „Zavedení pozice sociálního pedagoga do škol“.[2]

Ostravské pojetí, resp. pozice sociálních pedagogů představuje zcela novou pracovní pozici, zařazenou do struktury školy. Sociálně pedagogická činnost je definována jako vzdělávací, osvětová, sociálně-výchovná, preventivní, podpůrná, reedukační, poradenská, diagnostická, koordinační, organizační a expertní činnost, která je realizována v rámci školy. Z popsaného vyplývá, že jejím cílem je komplexní vytváření příznivých podmínek pro sociálně výchovné působení školy.

Oproti tomu švédský model sociálního pracovníka ve škole představuje pomáhající profesi, která má poměrně širší vazby na cílovou skupinu (žáky školy) vč. jejich širší rodiny. SP tedy nepůsobí pouze ve škole, ale je aktivní také v prostředí rodin, resp. v přirozeném prostředí cílových skupin. Jejich práce se neomezuje pouze na působení na děti, ale všude tam, kde jsou jejich služby a aktivity zapotřebí, ovšem na rozdíl od běžných sociálních pracovníků jsou programově v úzkém kontaktu se školou.

Pro potřeby Orlové bylo rozhodnuto vyjít v projektu SP více ze švédského modelu, kdy se organizátoři domnívali, že není příliš vhodné zařazovat nové pozice sociálních pracovníků přímo do škol, ale že postačí využít stávající pracovníky obecné sociální práce a přidělit jim zodpovědnosti za sociální práci na jednotlivých školách, čímž dojde k efektivnímu využití stávajících kapacit a budou eliminovány případy negativního ovlivňování v systému řízení školy. To znamená, že škole zůstává více výchovně vzdělávací proces a sociální pracovníci naopak řeší pouze sociální a jiné závažnější problémy a vůbec nezasahují do chodu školy.

Projekt SP v Orlové proto představuje v českém kontextu svébytnou inovaci, která především usiluje o doplnění stávajícího systému o prvek, který zajistí bezprostřední komunikaci mezi školou – žákem – rodinou. Role sociálního pracovníka ve škole je podle projektu následující: řešit problémy, se kterými si škola neví rady, ale které ještě nejsou tak vážné, aby se jimi zabývali pracovníci OSPOD (§ 6 zákona č. 359/1999, o sociálně právní ochraně dětí, specifikuje cílovou skupinu dětí, jejichž problémy již řeší OSPOD)[3]. Sociální pracovník je kompetentní posoudit, zda se případu bude věnovat osobně v rámci obecné sociální práce, či zda je na místě rodině zprostředkovat nabídku některé ze sociálních služeb nebo školského poradenského pracoviště. Sociální pracovník ve škole pak v případě potřeby zprostředkovává kontatky se školskými poradenskými zařízeními, OSPODem, sociálními službami a dalšími partnery, kteří se podílejí na řešení této problematiky tak, aby došlo k adekvátnímu zacílení účinné pomoci dítěti a jeho rodině. Pilotní projekt se měl přitom odehrávat jen na vybraných školách, čímž mělo být umožněno porovnání tzv. intervenčních (tedy inovací zasažených) a kontrolních (nezasažených) škol.

Průběh (Pilotní projekt)

Průběh (Pilotní projekt) Oproti původnímu plánu se díky podpoře ze strany vedení města projekt rozšířil už od své pilotní fáze. Na projekt byli od začátku nasazeni čtyři zaměstnankyně (sociální pracovnice), které působí na všech ZŠ (10) a MŠ (10) ve spádové oblasti Orlové (ORP Orlová – Orlová, Doubrava a Petřvald). V rámci projektu se podařilo dostat všechny partnery k jednomu stolu a vyjasnit nastavení společné práce, což je vnímáno pozitivně jak ze strany týmu, tak ze strany samotných škol. V prosinci 2017 proběhla osobní schůzka s řediteli škol, na které došlo k nastavení pravidel spolupráce. Přestože kvůli plošnému rozšíření projektu hned od jeho pilotní fáze do všech ZŠ a MŠ v ORP Orlová projekt nemá formálně stanovenou kontrolní skupinu, teoreticky je otevřený kvantitativní evaluaci za pomoci „kontrolní skupiny“ z podobných, ale intervencí nezasažených škol v sousedním městě Karviná. Konkrétně je domluven přístup ke statistickým datům o SPJ pro vybrané intervenční a kontrolní školy.

Cíle projektu se díky podpoře vedení města podařilo prosadit do Strategického plánu města. Město především uvítalo možnost lépe propojit práci obecných sociálních pracovníků a OSPOD.

Důležitým kontextuálním rysem celého projektu je skutečnost, že v Orlové od roku 2012 probíhají multidisciplinární setkávání (dvakrát za rok, případně častěji, podle potřeby) aktérů zapojených do řešení problémů mládeže (ředitelé škol, metodici prevence, zástupci OSPOD a městské policie, …), takže komunikace a vzájemná důvěra jsou dobře nastaveny. Tento kontext nemusí být k dispozici v ostatních obcích, což může být překážkou přenosu orlovské praxe.

Zhodnocení

V rámci projektu došlu k úspěšnému nastavení spolupráce mezi aktéry (kdo má dělat co). Pedagogové obecně někdy tápou v tom, kdo je zodpovědnou osobou či institucí kompetentní řešit určitý problém. Orientace škol v nabídce školských poradenských pracovišť je dobrá, ale sociální oblast není pedagogy patřičně zmapována. Díky projektu se jejich informovanost zlepšuje. Sociální pracovník pomáhá rozhodnout, zda jde v konkrétním případě o problém pro obecnou sociální práci, OSPOD nebo sociální službu poskytovanou například některou neziskovou organizací.

Na jednání s řediteli škol se také v rámci projektu podařilo dohodnout, že děti až do třetí třídy základní školy nebudou za záškoláctví trestány sníženou známkou z chování, protože jde o důsledek rodinného kontextu, za který nemůže nést takto malé dítě odpovědnost. Došlo tak k omezení druhotného trestání dítěte, kdy je doma potrestáno za výchovné opatření, které nezavinilo.

Díky projektu získávají pedagogové větší jistotu a mnohdy již bez konzultace se sociálním pracovníkem dokážou rodině zprostředkovat adekvátní pomoc nebo službu.

Povinná předškolní docházka pro děti jeden rok před nástupem do škol odhalila některé dříve skryté problémy, které SP pomáhají ve spolupráci s MŠ řešit. Jednalo se například o nedostatečné hygienické a zdravotní návyky dětí, nedostatečný stupeň jejich socializace, neplnění základních funkcí v rámci rodiny, migrace rodiny v rámci města, kraje, republiky i EU apod. Díky projektu se také daří ujasnit způsob fungování Systému Včasné Intervence (SVI), tj. již déle existujícího online informačního systému, kam zainteresovaní aktéři vkládají informace o dítěti – správcem dat je OSPOD a například v případě soudního řízení si celou složku může vyžádat soud.

Určitým rizikem takto postaveného projektu může být vnímání, že škola, která řeší problémy (obrací se na sociálního pracovníka), je špatná, protože problémy má. Vzhledem k tomu, že v současné době nelze nalézt školu, na níž se nevyskytují sociálně-patologické jevy, měla by být pozitivně vnímána škola, která aktivně hledá řešení takových jevů nikoliv taková, která je nevykazuje.

Diskuse

Realizátoři projektu na závěr připojují několik doporučení:

  1. Pro SP – důsledně dodržovat Doporučený postup č. 1/2018 k realizaci činností sociální práce na pověřených obecních úřadech, obecních úřadech obcí s rozšířenou působností a krajských úřadech podle ustanovení § 92, § 93, § 93a Zákona o sociálních službách, podle ustanovení § 7, § 63, § 64 a § 65 zákona o pomoci v hmotné nouzi a podle ustanovení § 4a zákona o úřadu práce České republiky a prováděcí vyhlášky č. 424/2011 Sb. (Vydáno MPSV v Praze 4. 7. 2012)
  2. KONTROLA – platí pro všechny aktéry, průběžné ověřování účelnosti a efektivity intervencí
  3. Potřeba pravidelného setkávání multidisciplinárního týmu.
  4. Potřeba písemného ukotvení náplně práce sociálního pracovníka ve školách (např. v rámci pracovních náplní SP).
  5. Aktivizovat sociální pracovníky k častějšímu kontaktu se školou a jejím poradenským pracovištěm, zároveň pak k zaznamenávání klimatu na školách.
  6. Zpracovat metodiku činnosti sociálních pracovníků na školách, kterou se tito budou řídit (bude zahrnovat nejen doporučený postup viz výše, ale taktéž školské zákony a metodiky, případně zákon o SPOD, způsoby evaluace, dílčí a komplexní zodpovědné osoby, aj.).

Důležité je také připomenout, že na pozadí projektu SP v Orlové byla dlouhodobá a kvalitní meziresortní spolupráce založená na vzájemné důvěře jednotlivých aktérů. Ta se stala hlavní oporou při nastavování a realizaci změn. Do této spolupráce jsou zapojeny následující instituce: (dle Doporučeného postupu č. 1/2018)

  • Městský úřad (OSPOD a Oddělení sociální práce)
  • Městská policie
  • Probační a mediační služba
  • ÚP ČR
  • Policie ČR
  • Školy a školská zařízení (MŠ, ZŠ, SŠ, DDM)
  • Organizace a instituce poskytující specializovanou pomoc a podporu (PPP, SVP ad.)
  • Poskytovatelé sociálních služeb (např. Slezská diakonie – výkon SAS)
  • Ostatní NNO

Zástupci uvedených organizací jednají buď ad hoc, popř. tvoří členy několika odborných komisí města. Jedná se např. o Komisi SPOD, Komisi pro prevenci kriminality, protidrogovou problematiku a ostatní sociálně patologické jevy ad. Tito zástupci nezřídka tvoří členy i tzv. „kulatých stolů“ pro komunitní plánování sociálních služeb a další aktivity.

Zároveň jsou realizovány vzdělávací projekty a aktivity, jejichž účastníky jsou zástupci výše uvedených organizací. Tyto aktivity jsou zaměřeny na konkrétní téma, které ve společnosti, u cílové skupiny nebo v lokalitě aktuálně rezonují, např. rizikové děti, zneužívání návykových látek, rizikové rodiny, příprava na samostatný život mladých lidí, oběti trestných činů, aj.

Úplně na závěr lze připomenout, že v současné české praxi se objevují dva nové modely podpůrné práce na školách. Oba systémy ale nemusí být alternativou, mohou se doplňovat

  • Model Orlová: Pracovník je zaměstnanec městského úřadu, pravidelně do škol dochází (1 SP má na starosti 4 instituce, např. 2 ZŠ a 2 MŠ). V současné době probíhá většina kontaktů formou emailu nebo telefonicky. Záměrem je, aby SP nebyl podřízen řediteli školy, ale byl coby zaměstnanec odboru školství MěÚ neutrálním a na samotné škole nezávislým aktérem. Důsledkem reflektovaným v rámci pilotní realizace projektu je mimo jiné i to, že SP nemá příliš kontakt s žákem. Komunikuje především se školou a s rodiči. Rodičům nabízí pomoc a podporu v souladu se svými kompetencemi, případně zprostředkovává služby jiných organizací, viz výše.
  • Pro srovnání model Ostrava (resp. model sociální pedagog ve škole): Jiným řešením je sociální pedagog zaměstnaný školou, který má více kontaktu s žáky a jeho prací je mimo jiné utváření dobré atmosféry ve škole.


Reference

  1. Oficiální stránky města Orlová
  2. Zavedení pozice sociálního pedagoga do škol: Studie proveditelnosti
  3. § 6 zákona č. 359/1999, o sociálně právní ochraně dětí